~ Přežvykování v novinách ~
~
Přežvykování
v novinách
~
O tom se nemluví
Za svůj nedlouhý umělecký život se Kukuczková vypracovala v osobnost, o jejíchž kvalitách není mezi znalci pochyb. Obdivuhodně tvárná, s kvalitní technickou průpravou. Režiséry je vyhledávána také pro své pracovní a tvůrčí zanícení. Celý výkon je precizně vystavěn a gradován, je tudíž dostatečně čitelný, jak vyžaduje záměr inscenace, také díky psychologicky věrohodné sekvenci psychických stavů postavy.
Vystupují tak – někdy i s rizikem nepochopení – z uměleckého omezení a také společenské izolace oboru jako svobodně uvažující umělecké individuality. Jde o proces, který může pro futuro přinést žánru nový program i krev.
Psáno z představení 20. listopadu 2014, Experimentální prostor NoD.
Absurditky
Jaké to bylo kdysi, jaké je to dnes a jaké to jednou bude? No přeci absurdní. Dvojice mimů Anna Kukuczková a Vojtěch Svoboda vytvořili pětici za sebou volně řazených etud, ve kterých ztvárnili převážně nesmyslnost v mezilidských vztazích. Scénky byly promyšlené a skvěle zahrané.
ZlomVaz 2016
Perpetuum mobile
Pan A., takový postkafkovský týpek, je v arestu. Běsní, zuří, smutní, zoufá si, touží, přemýšlí, přizpůsobuje se nevlídnému prostřední, uvažuje, sní, cvičí, tančí. Svoboda na dosah, a přece daleko. Vojtěch Svoboda se s Perpetuem vypořádal znamenitě, jak jinak. Kdo ví, možná si Thálie s Vizvárym nepovšimla mima naposledy.
10. únor 2017
Perpetuum mobile
Výkon Vojtěcha Svobody byl na vysoké úrovni, přestože užitý herecký styl vybočoval z jeho obvyklého repertoáru, kdy exceluje právě ve stylizované pantomimě.
Dílo však stojí za zhlédnutí pro Havlovy znalce a obdivovatele, stejně jako pro ty, kdo jej neznají jinak než jako pana prezidenta. Hájí myšlenky svobody, je aktuální, jelikož předrevolučních společenských problémů jsme se nezbavili, jen jsme je transformovali jinam, a je stálou výzvou jak pro mimy, tak pro činoherce.
Psáno z premiéry 6. října 2014 v Knihovně Václava Havla.
Absurditky
Oba performeři měli předváděné situace precizní a jasné. Nejzajímavější mi přišla sóla obou performerů. Kukuczková zvládá vytvořit příběh ženy, kterou okolnosti dovedly k jedinému možnému východisku, bez patosu a parodie. Svoboda na svém výstupu ukazuje technicky zvládnutou práci s prostorem a charaktery postav.
Psáno z představení 30. listopadu 2016, Divadlo Inspirace.
Perpetuum mobile
Celý oblouk psychického života postavy vyklene Svoboda nakonec v naději na blízké propuštění do výjevu radostné taneční euforie, ve které jsou mu partnery vězeňská židle i stůl. Vteřinová chvíle svobody se však propadá do absurdního závěru nového uvěznění.
Vojtěch Svoboda se, snad i díky geniu loci Havlem posvěceného místa, vzepjal ke koncentrovanému, jednolitému výkonu, které obecenstvo odměnilo dlouhotrvajícím potleskem.Podle mého názoru inscenace zasluhuje, aby se dostala i na repertoár některé z pražských alternativních scén.
Psáno z představení 1. srpna 2015, Hrádeček.
Perpetuum mobile
Vojtěch Svoboda zdůrazňuje hlavně civilní charakter postavy, jejíž chování se pohybuje na rozmezí tragického a komického. Náročnost Havlova textu jej jako interpreta posunula od – pro mladého mima příznačné – klasické pantomimické techniky k přirozenému fyzickému výrazu. Svobodova postava je tak veskrze současného divadelního střihu.
11. prosince 2014
Perpetuum mobile
Představitelem pana A. na scéně byl talentovaný Vojtěch Svoboda. Nápaditě pracoval s rekvizitami, zejména s maskou z chlebové kůrky, neváhal předvést němou loutkovou pasáž na vlastní prsty ve stylu Charlieho Chaplina či pokreslit si vlastní tělo. Svobodův velmi soustředěný výkon doprovázela skladba Vlastislava Matouška, který byl Havlovým a Dienstbierovým spoluvězněm. Skladba dokonale tlumočila depresivní atmosféru i zvraty vnitřního života postavy ve vzácném souznění s původním textem i jednáním mladého mima.
14. října 2014
Vojtěch Svoboda
Ve druhém kusu David a Goliáš zazářil Vojtěch Svoboda. Známý námět dokázal předvést s bravurním klidem, tragikomičností a prokázal tak svůj zjevný mimický talent, za který sklidil zasloužený potlesk.
Psáno z premiéry 19. února 2013 v divadle DISK.
Vystupují tak – někdy i s rizikem nepochopení – z uměleckého omezení a také společenské izolace oboru jako svobodně uvažující umělecké individuality. Jde o proces, který může pro futuro přinést žánru nový program i krev.
Psáno z představení 20. listopadu 2014, Experimentální prostor NoD.
I have come to know both of you as compelling and versatile actors, and I know Vojta as an dedicated and inspiring director. I gratulate you on creating your own company, and I wish you the best of luck, sucess, the support of your peers, and large audiences!
Goat in a Coat challenges you to observe pantomime in a fresh way. Their expressing of life on stage is every time creative, innovative and yet technically superb. Their work leans on the tradition of the art of pantomime and brings an absurd twist to it – with a bright twinkle in their eyes. I’m always looking forward and excited to see how the company moulds scenes from everyday life to pure magic on stage. I encourage them to dig even deeper to absurd and beautiful moments and stories!